Narozená 27.9.1939 v Praze v rodině architekta. Brzy se projeví umělecké sklony. Po absolvování umělecko-průmyslové školy zkouší se dostat na vysokou školu, což nevyjde. Další rok znovu zkusí přijímací zkoušky na Vyšší Umělocko průmyslové škole a tentokráte je přijata do atelieru profesora Adolfa Hoffmeistra.
Během studia maluje ale po ukončení školy nastupuje jako samostatná režizérka do filmového studia Krátkého Filmu u pana JiříhoTrnky. Produkuje podle vlastních scénářů, a vytvoří 5 filmů. Nejznámější, jako Kejklovačka a Genesis obdrží na mezinárodních festivalech ceny a uznání. Ještě před ukončením studia se provdá za malíře Václava Mergla. Manželství nepotrvá dlouho a v roce 1967 se rozvádí. Přichází rok 1968 a ona odjíždí se svým novým partnerem, spisovatelem a žurnalistou Gabrielem Lauben, do Němec a usadí se v Hamburku. Pracuje jako grafička a maluje. Hlavní téma je Genesis, a soudě podle obrazů a jejich názvů, jsou to prvočátky v hlubinách moře.
V Hamburku není žádné filmové studio a tak zvažuje vystěhování do Kanady, což je Meka krátkých filmů. Začátkem 70-tých se znovu provdá, za Hauke Harmse. Její tvorbě se nyní jasně odráží její původní zaměření na kreslený film. Obraz je scéna s mnoho postavami a kreatúrami, Obrazy dostaly nový dynamický ráz V tomto období vzniknou ta nejvýznačnější díla.
Do Kanady se sice nevystěhuje ale ztráví delší dobu v centru ZEN. A v podstatě od této doby se její tvorba znovu mění. Maluje první mandalu a tuto strukturu inspirovanou starou malbou hinduistickou a budhistickou již prakticky neopustí. Během let vytvoří několik variant, prakticky každé desetiletí. V té době se objevují již první příznaky schizofrenie, a meditace Zen tomu moc nepomáhá.
Ještě před rokem 1981 se vrací do Prahy, kde uspořádá neprofesionálně několik výstav, které zůstanou bez ohlasu. Asi to nebyla ani vhodná doba ani místo. Znovu pracuje pro Krátký Film a natočí ještě 3 fimy: Tma, Cesta domů, a Přeskoč, přelez, podlez. Schizofrenie je nyní již silnější, a tak je pravidelně v ošetření. V té době je také její ateliér dvakrát vyloupen a tak polovina děl odplyne de zahraničí, na jiné trhy. Pojištˇovna z nějakého důvodu, tak jak už to bývá, neuhradí nic.V tomto rozpoložení, nemocná a zklamaná odjíždí znovu do Hamburku, kde má přece jen známé, kde se cítí bezpečněji a lidé jsou tam přívětiví. Jana Harms-Olexa umírá 20.10.2003 v Hamburku.
